Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Představa moderní Koreje v díle Sŏ Čä-pchila
Kašparová, Blanka ; Löwensteinová, Miriam (vedoucí práce) ; Glomb, Vladimír (oponent)
Postava Sŏ Čä-pchila je pro dobu korejského reformního období naprosto klíčová. Jako jeden z mála Korejců tehdejší doby měl bezprostřední zkušenost se životem na Západě, a tak je přirozené, že chtěl své poznatky uplatnit i ve vlastní zemi. Jelikož považuji za vhodné nejdříve zasadit jeho postavu do historického kontextu, je první kapitola této práce věnována charakteristice doby, do které se Sŏ Čä-pchil narodil. Součástí této kapitoly je také popis jeho raného života. Druhá kapitola je věnována Sŏ Čä-pchilově exilu v USA, kam uprchl po neúspěšném převratu v roce 1884. Cílem třetí kapitoly je analýza změn, které Sŏ Čä-pchil navrhoval při svém pobytu v Koreji v letech 1896-1898. Skrze tyto reformy se měla Korea zmodernizovat a zařadit se tak po bok ostatních vyspělých států světa. Při analýze reforem, které Sŏ Čä-pchil navrhoval, se soustřeďuji na oblast politického, vzdělávacího, sociálního a právního systému. Součástí této analýzy jsou úryvky ze Sŏ Čä-pchilových článků a jejich rozbor. Pozornost věnuji také Novinám nezávislosti a Klubu nezávislosti, které v tomto období založil.
Miloslav Chlupáč a marxistická teorie propagandy v 60. a 70. letech v Československu
Poliačik, Cyril ; Kopeček, Michal (vedoucí práce) ; Pullmann, Michal (oponent)
Tato práce je příspěvkem k dějinám vědy v době Československého komunistického režimu. Pojednává o pokusech vytvořit vědeckou teorii propagandy jako svébytný vědecký obor. Cílem práce je ukázat, co vedlo k vytvoření marxistické teorie propagandy, vývoj této teorie, jestli se teoretické pojetí propagandy ve sledovaném období měnilo, jaké byly její zdroje, zájem ze strany institucí a kdo se jí zabýval. Práce vychází především z archivních materiálů Národního archivu a Slovenského národného archívu a vědní produkce přispěvatelů k teorii propagandy. Ústřední postavou je Miloslav Chlupáč, který se teorii propagandy věnoval po celé sledované období a byl přítomen u většiny fází ve vývoji teorie propagandy. Práce začíná celospolečenskými změnami po roce 1948, se zaměřením na vědu, výchovu a propagandu a dále prvními příspěvky k teorii propagandy vycházejícími právě ze situace v 50. letech. Další důležitou fází pro vývoj teorie propagandy byly 60. léta, kdy se objevuje širší zájem na vědeckém zpracování marxistické teorie propagandy, a které vrcholí krátkou existencí týmu pro marxistickou teorii propagandy jako ve své podstatě reformního projektu. Závěr práce patří bratislavskému výzkumu marxistické teorie propagandy, který je na rozdíl od předchozího pokusu úspěšně dokončen. I přes snahy teoretiků propagandy se...
Reformní hnutí a normalizace poměrů v Jihlavě (1960- 1971)
Pavlíčková, Tereza ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Kvaček, Robert (oponent)
Předkládaná diplomová práce Reformní hnutí a normalizace poměrů v Jihlavě (1960-1971) mapuje průběh tohoto období v okresním městě Jihlava. První část této práce obsahuje stručný úvod do atmosféry šedesátých let dvacátého století v Československu a historický vývoj v Jihlavě ve stejnou dobu. Druhá kapitola popisuje průběh první poloviny roku 1968. Toto období je hovorově označováno za tzv. pražské jaro. Do vedení státu v této době vstoupily nové osobnosti a vytvořily nové uvolněnější poměry, známé jako socialismus s lidskou tváří. Třetí část práce se zabývá průběhem invaze vojsk pěti států Varšavské smlouvy do Československa 21. srpna 1968; text se věnuje především souvisejícím událostem v Jihlavě. Pátá kapitola popisuje vývoj v Československu od druhé poloviny roku 1968 do dubna 1971. Toto období je nazýváno normalizací a je charakteristické ustupováním od polednového vývoje, personálními změnami, obnovením cenzury apod. Poslední část práce se věnuje osudu Evžena Plocka, který byl aktivním jihlavským reformním politikem, ale v dubnu 1969 spáchal sebevraždu sebeupálením v důsledku okolností, které nastaly po vojenské invazi vojsk Varšavské smlouvy do ČSSR v roce 1968.
Představa moderní Koreje v díle Sŏ Čä-pchila
Kašparová, Blanka ; Löwensteinová, Miriam (vedoucí práce) ; Glomb, Vladimír (oponent)
Postava Sŏ Čä-pchila je pro dobu korejského reformního období naprosto klíčová. Jako jeden z mála Korejců tehdejší doby měl bezprostřední zkušenost se životem na Západě, a tak je přirozené, že chtěl své poznatky uplatnit i ve vlastní zemi. Jelikož považuji za vhodné nejdříve zasadit jeho postavu do historického kontextu, je první kapitola této práce věnována charakteristice doby, do které se Sŏ Čä-pchil narodil. Součástí této kapitoly je také popis jeho raného života. Druhá kapitola je věnována Sŏ Čä-pchilově exilu v USA, kam uprchl po neúspěšném převratu v roce 1884. Cílem třetí kapitoly je analýza změn, které Sŏ Čä-pchil navrhoval při svém pobytu v Koreji v letech 1896-1898. Skrze tyto reformy se měla Korea zmodernizovat a zařadit se tak po bok ostatních vyspělých států světa. Při analýze reforem, které Sŏ Čä-pchil navrhoval, se soustřeďuji na oblast politického, vzdělávacího, sociálního a právního systému. Součástí této analýzy jsou úryvky ze Sŏ Čä-pchilových článků a jejich rozbor. Pozornost věnuji také Novinám nezávislosti a Klubu nezávislosti, které v tomto období založil.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.